Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) musí upřesnit některé části návrhu zákona o realitním zprostředkování. Má tím předejít výkladovým nejasnostem – Jde například o definici trestných činů v rámci transpozice evropské směrnice o praní špinavých peněz nebo rozsah kontrol nad dodržováním zákona. Uložila mu to legislativní rada vlády, která jednání o návrhu přerušila a znovu se k němu vrátí v první polovině ledna.
Návrh zákona připravila už minulá vláda, tehdy se však v legislativní radě zastavil. Rada požadovala, aby tam bylo explicitně vyjmenováno, co může a nemůže realitní makléř dělat. Například že nemůže poskytovat finanční služby nebo právní servis.
„Činnost realitního makléře u nás nemáme nijak regulovanou, přitom občané jim mnohdy svěřují své celoživotní úspory. Makléř nyní nemusí být pojištěn, nenese žádnou odpovědnost. Máme nejvíce makléřů na obyvatele. Proto je potřeba zákon, který stanoví přesná pravidla, jak má vypadat smlouva, jak má vypadat provize a co všechno může makléř dělat,“ sdělila ČTK ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). MMR podle ní povede seznam makléřů, aby si mohl každý občan hned zkontrolovat, zda má dotyčný makléř certifikát a pojištění. „Obecně je na nutnosti zákona všeobecná politická shoda, řešíme už jen detaily. Věřím, že hotov bude co nejdříve,“ doplnila ministryně.
Zákon by měl změnit dosavadní volnou živnost na živnost vázanou s požadavky na odbornou kvalifikaci. Makléř bude muset mít vysokoškolské vzdělání v oblasti práva, ekonomie, financí, marketingu a obchodu nebo stavebnictví. Další možností je vyšší odborné nebo středoškolské vzdělání s maturitou a tři roky praxe. Podle Dostálové je důležité, aby byl zákon vyvážený jak pro větší, tak menší firmy a jednotlivce.
Realitní kanceláře vesměs vítají, že se podle nich tolik potřebná regulace vůbec přichystala. Mají však řadu výhrad. V zákoně podle nich chybí například ochrana proti úpadku nebo zavedení kauce. Podle některých se vysoký počet makléřů příliš nesníží.
ČTK
