Hlavní město Praha pronajímá většinu svých nemovitostí pod cenou. Nevýhodnými pronájmy kanceláří, obchodů a skladů tak město každý rok přichází o 100 až 300 milionů korun. Vyplývá to z analýzy pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR). Do městské pokladny z pronájmů nebytových prostor ročně plyne v průměru 101 mil. Kč. Téměř polovina kanceláří ovšem zůstává prázdných.
Ke konci loňského roku vlastnil magistrát více než tisícovku nebytových prostor, z toho 176 000 metrů čtverečních mělo nájemce, 166 000 metrů bylo nevyužitých. Další nemovitosti spravují jednotlivé městské části. Nejvíc nebytových prostor vlastněných městem leží na Starém a Novém Městě a na sídlišti Černý most. Velikostí ploch jsou mimořádné Holešovice a atdy s výměrou 66 000 metrů čtverečních především Holešovická tržnice.
Většina nebytových prostor je pronajímána pod minimální tržní cenou, což je podle analýzy IPR alarmující. Nájemné v kancelářích, skladech a ateliérech navíc neodpovídá atraktivitě lokality. Neexistuje jednotná metodika, podle níž by bylo nájemné stanoveno. Třeba v ceněné lokalitě Židovského města v historickém jádru metropole magistrát pronajímá tři čtvrtiny kanceláří v průměru za 101 – 200 Kč za metr čtvereční a měsíc. Na Starém Městě je dokonce možné najít několik kanceláří, kde se ceny pohybují mezi 51 – 100 Kč. Přitom podle PRF ceny pronájmů kancelářských prostor v centru města činí minimálně 550 Kč za metr a měsíc. Jedním z nejkřiklavějších příkladů neefektivního nakládání s majetkem města je roky prázdný soubor historických domů na Malém náměstí v těsné blízkosti Staroměstského náměstí. Domy dřív sloužily jako kanceláře magistrátu, úředníci se ale v roce 2006 přesunuli do Škodova paláce, kde Praha platí roční nájemné 200 mil. Kč. O pronájem a správu městských kanceláří, prodejen a dalších komerčních prostor se starají správcovské firmy Solid, Liga servis, Centra-Austis a městské společnosti Trade Centre, Kolektory Praha a technická správa komunikací (TSK).
