Stát hodlá finančně motivovat obce k budování bytů – využít mohou program Výstavba, díky němuž lze získat na pětinu bytů od státu stoprocentní dotaci. Na včerejším setkání se středočeskými starosty a vedením středočeského kraje v Praze to uvedl premiér Andrej Babiš.
Podle premiéra chybí dostupné bydlení a nájemné je vysoké. Pokud nějaká obec vybuduje například 100 bytů a 20 z nich bude určeno na sociální účely, stát jí poskytne stoprocentní dotaci. „Takže vlastně těch dvacet bytů bude zdarma,“ uvedl A. Babiš. Upozornil i na to, že například v Praze trvá postavení bytu deset let, proto by se měl také změnit stavební zákon.
Paralelně probíhalo další setkání Žofínského fóra, jehož tématem byla rovněž bytová výstavba konkrétně v Praze. V diskusi, které se účastnili představitelé samosprávy, státní správy a realitních odborníků, kromě už známých příčin „zamrznutí“ bytové výstavby zazněly i některé nové informace – například institut fiktivního ohlasu, který MMR nedávno navrhlo, odmítla převážná část ministerstev.
Většina příspěvků na zmíněném fóru vyzněla dosti pesimisticky. Náměstek pražského primátora Petr Hlaváček uvedl, že pro metropoli je příznačné, že se znovu diskutuje vztah veřejného a soukromého zájmu a jejich střety. „To je podstata krize dostupnosti bydlení. Pro Čechy je specifické, že vždy najdou řešení v technické rovině, v té psychologické nikdy,“ uvedl náměstek primátora s odpovědností za územní plán.
Dosti skepticky se k proponovaným změnám legislativy vyjádřil i právník a kunsthistorik Jiří Plos: „České právo je neuvěřitelně nabobtnalé, vnitřně nekonzistentní a protkané nedůvěrou. Zároveň je pro žadatele nastaveno nepřátelsky.“ Pokud podle něj nedojde k redefinici účelu a smyslu norem stavebního práva, k nějaké zásadnější změně ve výstavbě nedojde.
Ředitel IPRu Ondřej Boháč upozornil na to, že česká metropole se člení na 57 městských částí a 22 stavebních úřadů, zatímco Vídeň má 23 městských částí a jeden stavební úřad a Berlín 12 částí a 12 stavebních úřadů – přitom obě města mají násobně více obyvatel než Praha. Svůj příspěvek O. Boháč zakončil tvrzením: „Umíme problémy pojmenovat, ale ne je řešit. My si neumíme vládnout.“
SF/pb
