V Česku přibývá seniorských domácností, které utratí za bydlení víc než dvě pětiny svých příjmů. Zatímco v roce 2005 na pokrytí nákladů dala přes 40 % svých příjmů každá čtrnáctá domácnost lidí nad 65 let, nyní je to už každá sedmá. Ze seniorek, které žijí samy, je to pak každá třetí. Vyplývá to ze studie o dostupnosti bydlení pro seniory, kterou vydal Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.
Podle studie je v Česku kolem 1,75 milionu seniorských domácností. V desetině z nich žili samotní muži, ve 30 % samotné ženy, ve 44 % seniorská dvojice a ve zbytku starší lidé ještě s dalšími členy rodiny. Podíl samotných seniorek a seniorů postupně roste.
Větší podíl seniorů, kteří utratí za bydlení víc než 40 % svých příjmů, byl po Česku jen v pěti zemích EU – v Řeck, Německu, Dánsku, Bulharsku a Rumunsku. Podle studie mezinárodní srovnání ale ukazují, že čeští senioři mají lepší ochranu před chudobou než jejich zahraniční vrstevníci. Autoři podotýkají, že v ČR nejsou velké rozdíly v penzích chudých a bohatých. V důchodech se odráží i „plná zaměstnanost“ za socialismu – lidé díky tomu mají na penzi od státu nárok. Dávky na bydlení pobírala v roce 2014 necelá tři procenta seniorských domácností.
Senioři v Česku mají většinou vlastní bydlení, nezatížené splácením půjček. Úvěry či hypotéky splácejí jen 4 % seniorských domácností. Starší lidé žijí o něco víc ve městech než na venkově. V bytě či domě bydlí v průměru déle než 30 let. Seniorský byt měl průměrně kolem 75 metrů čtverečních, na jednoho seniora či seniorku připadalo 46 metrů čtverečních, shrnuje studie.
Na konci loňského roku průměrná starobní penze činila podle údajů České správy sociálního zabezpečení 11 460 korun. Lidé, kteří šli do důchodu předčasně, pobírali v průměru ale 10 216 korun. Hranice příjmové chudoby loni pro samotného dospělého činila 10 691 korun, pro dva dospělé pak 16 036 korun. Desetina starobních důchodců a důchodkyň měla penzi pod 8 522 korun, desetina pak dosáhla na víc než 14 379 korun.
ČTK
