9. 4. 2021

Po coworkingu přichází coliving

V české populaci dlouhodobě přetrvává potřeba něco vlastnit – od jízdního kola přes auto a chalupu až po rodinný dům či byt. Globální trendy se ovšem ubírají jiným směrem – v duchu myšlenky, že mít k nějaké věci přístup je lepší než si ji koupit, protože je to nejen levnější, ale i ekologičtější. Příkladem za všechny je celosvětový rozmach společného bydlení, tedy colivingu, který již dávno překonal mýtus, že je vhodný maximálně pro studenty.

Navíc v době moderních technologií a sociálních sítí, které mají za cíl lidi propojovat, ale přitom v nich často vyvolávají pocity osamění a izolace, tento systém bydlení umožňuje, aby k sobě měli lidé znovu blíž. Stále většího významu samozřejmě coliving nabývá v současné turbulentní době, kdy se ukazuje jako ideální pro ty, kdo chtějí pružně reagovat na nepředvídatelné situace a vyhnout se pasti vysokých cen nemovitostí. Poradenská společnost CBRE zmapovala tento fenomén  v řadě západoevropských metropolí, kde je spolubydlení naprosto běžné. Výsledky tohoto průzkumu naznačují, jak silný potenciál může coliving mít i pro český trh. A to nejen z pohledu jednotlivců, kteří potřebují bydlet, ale také investorů hledajících zajímavé příležitosti.

Jaké výhody přináší?

Charakteristickou vlastností colivingu je sdílení. Obyvatelé bytu mají k dispozici svůj soukromý pokoj, přičemž všechny ostatní prostory jsou již společné – ať už se jedná o kuchyň, obývací pokoj anebo třeba tělocvičnu, hernu, bar či speciální pracovní prostor ve stylu coworkingu. Spektrum sdílených místností je široké a jejich vybavení zpravidla nadstandardní.

„Podobné projekty se často nacházejí v atraktivních lokalitách v centru měst, kde nabízejí krátkodobé ubytování na několik dnů i dlouhodobý pronájem v řádu let. Menší míra soukromí je tak vyvážena nižším nájmem na dobré adrese, vysokou flexibilitou, bohatými sociálními kontakty a přístupem k věcem, které by si lidé za jiných okolností nemohli sami dovolit. To vše na bázi měsíční platby, která zahrnuje veškeré poplatky,“ komentuje Jakub Stanislav z CBRE a dodává: „Stávající colivingové platformy ukazují, že tento koncept je dobře odolný i v době pandemie. Každý rezident má vlastní zázemí, které umožňuje sociální distancování. A společné prostory jsou natolik velkorysé, že bez problémů umožňují dodržování bezpečných rozestupů.“

Bydlení pro všechny?

Změny v systému práce, rostoucí počet „singles“ ve velkoměstech a rozvoj sdílené ekonomiky vedou i v oblasti bydlení k přehodnocování priorit. I když colivingové projekty primárně vyhledává generace mileniálů ve věku od 24 do 39 let, postupně se začíná prosazovat i mezi dalšími věkovými kategoriemi.

„V České republice je zatím coliving v plenkách, nicméně právě proto představuje pro potenciální investory atraktivní příležitost. Jeho očekávaný nástup lze přirovnat k nedávnému rozmachu coworkingových center. Fenomén sdílených kanceláří se do Česka dostal v roce 2009 s několikaletým zpožděním oproti zahraničí a jeho rozjezd byl pozvolný. Ovšem jakmile si lidé navykli pracovat v živé komunitě, začala poptávka růst. V současnosti mají už některá centra klienty na čekací listině. Když si Češi na něco zvyknou a začnou to využívat, je cesta k rychlému šíření otevřena. Očekáváme, že u colivingu bude vývoj obdobný,“ konstatuje J. Stanislav. Na tomto konceptu podle něj u nás již funguje bydlení pro studenty, které provozují například společnosti Zeitraum a Karlín Group v Praze anebo CTP v projektu Domeq v Brně. Komunitní bydlení pro všechny, tedy bez ohledu na věk, chystají společnosti Acord Invest a Trigema, rekonstrukcí za stejným účelem projde i první československý mrakodrap známý jako Dům Radost. Nově má zahájit provoz také projekt WorkLounge Living na Žižkově.

V metropolích je i nájem drahý

Bohatou inspiraci pro tuzemské projekty přinášejí platformy ze zahraničí. Bydlení ve stylu colivingu je běžné ve velkých metropolích USA, ale prosazuje se i v západní Evropě. Tady také postupně vznikají i různé řetězce či platformy zaměřené přímo na coliving. Analýza CBRE přináší zajímavá data o těchto trzích i přehled současných provozovatelů colivingu:

  • Londýn – podíl lidí bydlících v nájmu zde vzrostl z 22 % v roce 2010 na 30 % v roce 2018, lidé utratí za nájem 37 % čisté mzdy; mezi provozovatele colivingu patří firm The Collective, Dandi, Scape, Yoo Capital, The Stay Club a Tide Construction.
  • Amsterdam – čekací doba na byt s regulovaným nájemným dosahuje 15 let, ceny nemovitostí vzrostly mezi lety 2015 a 2019 o 59 %, současnou poptávku po colivingu tvoří 277 tisíc lidí ve věku od 18 do 38 let; coliving provozují firmy Quarters, Our Domain by Greystar, The FIZZ by IC Netherlands, Change= by CBRE GI, The Student Hotel, Zoku a 2Peer by Amvest.
  • Berlín – počet obyvatel Berlína každý rok vzroste o 40 000 osob, navzdory intenzívní bytové výstavbě se dlouhodobě nedaří pokrýt poptávku po bydlení, což vede k rostoucím cenám nájmů, když současně podíl vlastnického bydlení patří k nejnižším v celé Evropě; mezi provozovatele colivingu patří Quarters, Youniq/Corestate, Staytoo, The Fizz/International Campus, LifeX, Berlinovo Apartment, Smartments/GBI a The Student Hotel.
  • Vídeň – počet obyvatel ve věku od 20 do 32 let vzrostl v letech 2000 – 2019 o 35 %; v rakouské metropoli coliving nabízejí Corestate (JOYN, CRM Students), International Campus, The Student Hotel, Greystar a Smartments Business.

Coliving je důsledkem krize

Hnací silou colivingu ve vyspělých tržních ekonomikách je dlouhodobě neutěšená situace na trhu s bydlením v kombinaci s celospolečenskými změnami. Zásadním faktorem jsou rostoucí ceny nemovitostí. Podle údajů Oxford Economics za rok 2018 se ceny rezidencí napříč Evropou meziročně zvýšily o 4,4 %, zatímco reálné mzdy vzrostly o pouhých 0,8 %. Zároveň s tím se zpřísnily i podmínky pro získání hypoték. Pro většinu mladých lidí se tak z pořízení vlastního domu či bytu stal nedostupný sen – průměrný věk osob, které si poprvé pořizují vlastní nemovitost, vystoupal na 31 let. V souvislosti s tím význam nájemního bydlení trvale roste. Zatímco v roce 2008 žilo v nájmu 27 % obyvatel EU, o deset let později to bylo již 31 %. Právě coliving nabízí flexibilní a cenově dostupnou alternativu pro mladé generace, kteří chtějí překlenout období mezi odchodem od rodičů a koupí vlastní nemovitosti.

Prostor pro coliving se zvětšuje

Druhým významným faktorem, který popularitu společného bydlení akceleruje, je prodlužující se věk, kdy lidé vstupují do manželství a zakládají rodinu. Evropské statistiky ukazují, že dnes v průměru lidé uzavírají manželství v 31 letech, zatímco ještě v roce 2008 to bylo 29 let. O dva roky se také posunul průměrný věk, kdy si mladé rodiny pořizují prvního potomka, a to z 27 na 29 let. Jedná se přitom o dva klíčové milníky v životě každého jedince, které jsou hlavním spouštěčem zájmu o koupi vlastního bydlení. Jelikož se jejich dovršení stále oddaluje, roste i počet lidí žijících v nájmu. V pozadí tohoto vývoje stojí mj. rostoucí počet absolventů vysokých škol. Ti léta po promoci spíše než zakládání rodiny věnují budování kariéry. To platí zejména pro ženy, které se s vyšším vzděláním stávají finančně nezávislejšími. Z dat Eurostatu za rok 2019 vyplývá, že téměř polovina žen dokončila své univerzitní studium ve věku od 30 do 34 let. Přitom v roce 2002 to bylo jen 25 %.

Třetím významným faktorem rozvoje colivingu v Evropě je „zahušťování“ měst. Podle Světové banky žije 75 % populace EU v městských oblastech, kam se lidé stěhují za prací a vzděláním, a očekává se, že do roku 2050 to bude až 84 %. Rostoucí počet obyvatel měst vyvolává enormní zájem o dostupné bydlení a následně i jeho deficit – v tomto ohledu coliving představuje jednu z variant řešení tohoto problémů.

SF/pb