Realitní svět a development povýtce vždy zajímá nejen klient, respektive uživatel produktů výstavby, ale také investor. Realitní investice jsou dnes součástí globální ekonomiky – v Evropě a také v Česku je tedy samozřejmě nasnadě otázka, co se na tomto poli změní po odchodu Velké Británie z EU. Advokátní kancelář bnt attorneys-at-law na toto téma připravila praktický manuál ve standardní formě Q&A. Dnes vám přinášíme jeho druhou část.
Změní brexit pravidla pro určení rozhodného práva pro nemovitostní transakce?
V rámci EU jsou pravidla pro určení rozhodného práva pro smluvní vztahy jednotně upravena v tzv. nařízení Řím I. Po Vystoupení Velké Británie z EU nařízení Řím I přestane pro Velkou Británii platit. V České republice i v Británii se pak v případě soudního řízení (tedy pro případný spor o plnění transakčních smluv) pro určení rozhodného práva pro smlouvy použijí národní pravidla mezinárodního práva soukromého. Český zákon o mezinárodním právu soukromém připouští volbu práva tedy určení rozhodného práva stranami smlouvy (s omezením pro věcně právní aspekty transakce). V případě sporu u českého soudu tedy bude smluvní volba práva v transakční dokumentace nadále uznávána.
Také určení soudní příslušnosti a pravidla pro uznání a výkon rozhodnutí se po brexitu již nebudou řídit evropskou úpravou nařízení Brussel I (přepracované znění). Jak Česká republika, tak Velká Británie by však po uskutečnění tvrdého brexitu měly být vázány Haagskou úmluvou o dohodách o volbě soudu z roku 2005. Podle této úmluvy uznávají její členské státy dohody o výlučné soudní příslušnosti, kterými se sjedná příslušnost soudů jednoho členského státu (tedy soudů v ČR, soudů ve Velké Británii nebo soudů jiného členského státu). Úmluva dále zajištuje i uznatelnost a vykonatelnost soudních rozhodnutí vydaných soudy, jejichž příslušnost byla sjednána dle pravidel úmluvy. Úmluva by tedy měla zajistit uznání a vykonatelnost soudního rozhodnutí v případě, že v transakční dokumentaci bude sjednána výlučná soudní příslušnost soudů ČR či UK (nebo jiné členské země úmluvy).
Pro uznání a výkon rozhodnutí rozhodčího soudu se nyní mezi ČR a Velkou Británií aplikují pravidla Newyorské úmluvy o uznávání a výkonu cizích rozhodčích nálezů z roku 1958, situace se v důsledku brexitu nezmění.
Tyto otázky je nanejvýš vhodné řešit v transakční dokumentaci.
Jaká pravidla budou platit pro vysílání britských manažerů nebo zaměstnanců realizované jako součást nemovitostní transakce v ČR?
Uskutečnění investice do nemovitostí někdy zahrnuje i vyslání britských manažerů na řídící pozice do české nemovitostní společnosti. V rámci EU je takové vysílání obvykle realizováno na základě evropských pravidel o volném poskytování služeb (příslušné evropské směrnice jsou v ČR implementovány národními zákony). Tato pravidla umožnují vysílání pracovních sil bez obvyklých administrativních překážek (jako je nutnost získání pracovního povolení nebo povolení k pobytu). Režim vysílání pracovníků také obvykle umožňuje zachování sociálního a zdravotního pojištění v zemi vyslání bez nutnosti současné registrace do systému zdravotního a sociálního pojištění v ČR (odstranění dvojích plateb), a to s omezením na 2 roky maximálně.
Tato pravidla se po realizaci brexitu již nepoužijí. Vysílaní manažeři budou povinni získat příslušná pracovní povolení nebo povolení k pobytu za podmínek stanovených českými právními předpisy (pracovní povolení není vyžadováno jen pro výkon funkce statutárního orgánu). Za podmínek stanovených národní legislativou budou vysílaní manažeři povinni se přihlásit i ke zdravotnímu a sociálnímu pojištění v ČR.
Vzniknou v důsledku brexitu nějaké další administrativní nebo jiné překážky pro vypořádání a uzavření nemovitostních transakcí?
Poradci, kteří se podílejí na nemovitostních transakcích, jsou podle českých právních předpisů obvykle povinni provádět kontrolu a identifikaci svých klientů podle pravidel proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Tyto povinnosti se pravděpodobně příliš nezmění, dokud a pokud bude ve Velké Británii zachována úroveň ochrany proti praní špinavých peněz a financování terorismu srovnatelná s členskými státy EU.
Bylo již potvrzeno, že Velká Británie si zachová účast v platebním systému SEPA, vypořádání bezhotovostních plateb z a do Velké Británie by tedy z hlediska času a administrativní náročnosti mělo i po brexitu zůstat stejné. Do budoucna lze zřejmě očekávat zvýšení bankovních poplatků spojených s převody peněz do Velké Británie (přestanou totiž platit evropská pravidla, která omezují poplatky pro platby v rámci EU).
Orgány EU také již rozhodly o tom, že britští občané si zachovají možnost cestovat v rámci Schengenského prostoru bez vízové povinnosti (platí pro krátkodobý pobyt na 90 dnů během 180 dnů).
SF/pb
