Na sklenku, kde je 50 % vody, se musíme dívat jako na poloplnou!“– tvrdí ministr Mládek a má tím na mysli pohled na současnost českého stavebnictví a developmentu. V širším kontextu pak skutečnost, že očekávání výrobní i spotřebitelské obce se do hospodářské budoucnosti promítají velmi podstatným způsobem. Podle něj má proto v aktuálním hodnocení domácí stavební výroby své místo hlavně optimismus, který i věcně opravňují její poslední výsledky. Ty naznačují, že přinejmenším pokles byl už zastaven.

Jistě i proto se včerejší schůzka těžkých vah české politiky a stavebního sektoru (počítajíc v to i development, jenž coby „výhradní developerský partner“ zastupoval Marcel Soural ze společnosti Trigema), kterou zorganizovaly společnosti CCE Research a KMPG, odehrála právě v duchu umírněného optimismu. Už to by mělo na stavbařské zítřky vrhat trochu jasnější světlo – politiku na zmíněném setkání totiž zastupovali prezident, premiér a s nimi ještě šéfové MMR a MPO (delegaci z tohoto ministerstva kromě ministra představoval i novopečený náměstek pro stavebnictví). Toto složení také signalizuje, že osudy českého stavitelství nejsou – na rozdíl od dob nedávno minulých – našim politickým špičkám lhostejné. A do třetice všeho dobrého: z úst naší politické elity na uvedené akci zaznělo leccos zajímavého, ba dokonce povzbudivého.

Rozhodovací procesy: urychlení na obzoru?

„Šašci z hnutí Duha“ , „zelení alarmisté“, „různé paní Havránkové a jí podobní“ – všechna tato slova musela znít většině přítomných jako rajská hudba. Tím spíše, že silné povědomí o tom, že rozhodovací procesy ve výstavbě jsou nepraktické, příliš komplikované, neúměrně zdlouhavé a často nevyzpytatelné má nejen jako vždy ironický Miloš Zeman, ale i současná vláda. A ta také hodlá příslušnou legislativu přece jen trochu více přizpůsobit potřebám ekonomiky. Především má vláda v úmyslu sjednotit všechny povolovací procesy ve výstavbě do jednoho řízení a jednoho správního aktu. A to dokonce v tomto či příštím roce. Jako sprcha ovšem na přítomné zapůsobilo upozornění ministryně Věry Jourově, že přes tyto jasné a konkrétní cíle vlády tomu v bezprostřední budoucnosti bude naopak – musíme totiž implementovat další unijní ekologickou směrnici, což už tak komplikované povolovací procesy ještě více zkomplikuje.

Investice: hlavně z Bruselu

„Vláda má dvě priority: redukovat deficity veřejných rozpočtů a podporu hospodářského růstu,“ řekl už jistě posté premiér Bohuslav Sobotka. Jistě také už posté všem posluchačům v mysli vyvstala obtížnost harmonizace těchto dvou cílů. Šéf českého kabinetu nicméně vzápětí (také posté) nikoho nenechal na pochybách: hlavní je rozpočet. Podpora ekonomiky se tak bude odehrávat hlavně cestou racionalizace legislativy a akcelerace toku v bruselském penězovodu.

Na prezidentem opakovaně proponované „investiční injekce“ v podobě dostavby Temelína a Dukovan a plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe premiér výmluvně nereagoval. Na druhou stranu ale zkonstatoval, že tato vláda se nechce vyznačovat „krátkozrakým účetnictvím“ a „škrcením všeho, nač se podívá“ (rozuměj: na rozdíl od Nečasovy vlády). Kromě racionalizace a zjednodušení celkových poměrů ve výstavbě jeho vláda dokonce má alespoň jeden „podpůrný“ záměr. Koncept sociálního bydlení by měl být hotov maximálně do konce příštího roku a pro stavaře by časem mohl nějaké zakázky nepochybně přinést. „Stavební“ náměstek Koliba takové naděje podpořil ještě příslibem 70 miliard korun na energeticky úsporné stavby, ale jak sám později na dotaz zkonstatoval, jde zatím jenom o záměr, který nemá přesnější kontury.

Racionálnější legislativa

Velmi slibný – ovšem hlavně pro stavbaře – je návrh novelizace zákona o veřejných zakázkách, který mj. hodlá limit pro vícepráce zvýšit z aktuálních 20 na 50 %. Hlavním záměrem novelizace nicméně je urychlení a zjednodušení celého procesu jejich zadávání – včetně eliminace paragrafů, které byly podle ministra Mládka jenom reflexí „protikorupční hysterie“. Podle něj i premiéra se boj s korupcí musí i legislativně odehrávat jinde, v jiných normách. Stavaře a zadavatele snad potěší i připravovaná norma o státní expertize (stručně řečeno jde o analýzu opodstatněnosti velkých veřejných zakázek), kterou by ministryně Jourová ráda doplnila i nějakým cenovým předpisem.

Na zmíněném setkání opět zazněl rovněž potěšitelný slib, že pro tento a příští rok lze počítat s daňovou stabilitou, přepokládá se jen už schválené snížení DPH u některých typů zboží. Výslovně ale předseda vlády pro tuto chvíli vyloučil zrušení DPH na pozemky pod stavbami, byť i podle něj je „nešťastné“.

Suma sumárum: vzhledem ke všem okolnostem lze očekávat možná i podstatnější zjednodušení a rozvolnění formálního rámce, v němž se výstavba jako taková pohybuje. Naproti tomu vkládat nějaké naděje do investiční politiky státu (standardně představuje 40 % stavebních zakázek) není na místě. České stavebnictví je dnes svým výkonem na úrovni roku 2004, ale zdá se, že privátní sféra výstavby, tedy development ztráty minulých let už zdatně dohání. Díky politice Sobotkova kabinetu by v dohledné době mohl ještě přidat na rychlosti.

Foto: Daniel Perry