IPR, KAM a MPPA kritizují stavební zákon  

31. 8. 2020

Vláda ČR minulý týden schválila nový návrh stavebního zákona. Ten však z pohledu velkých českých měst podle názoru odborníků na územní rozvoj žádné zlepšení nepřinese. Jedním z problémů, se kterým se bude muset popasovat Praha, je zrušení Pražských stavebních předpisů, díky nimž mohla budovat kompaktní město krátkých vzdáleností.

Nový stavební zákon je podle institucí, které mají na starost rozvoj největších českých měst, nešťastným krokem, která ještě zhoršuje současný stav. Pražský IPR (Institut plánování a rozvoje), brněnský KAM (Kancelář architekta města) i ostravská MAPPA (Městský ateliér prostorového plánování a architektury) s novým návrhem nesouhlasí.

„MMR návrhem zásadně omezuje rozvoj velkých měst, která však táhnou ekonomiku celého Česka. V posledním půlroce jsme MMR jasně říkali, co česká města potřebují, MMR však nevyslyšelo ani jednu připomínku. Pro Prahu je navíc ohromnou hrozbou konec Pražských stavebních předpisů, se kterými nový zákon nadále vůbec nepočítá,“ říká ředitel IPR-u Ondřej Boháč.

Pražské stavební předpisy se věnují dnešním problémům města spojených zejména s rozpadem městské struktury. Zavádí tak např. umístění uliční čáry, výškové limity či definují, že je možné stavět v tzv. blocích, tedy takové čtvrti jako jsou třeba Vinohrady. A to by nový stavební zákon neumožňoval. Nově chystané čtvrti jako Bubny-Zátory či Nákladové nádraží Žižkov by tak musely být přeplánovány spíše jako pražská sídliště.

„V případě návrhu nového stavebního zákona se jedná o zmařenou příležitost. Například Pražské stavební předpisy jsou odbornou veřejností vnímány pozitivně, jako krok správným směrem. Statutární města ČR si naopak přála rozšířit možnost vydávat vlastní městské stavební předpisy, aby mohla reagovat na individuální situaci měst. Toto bylo opakovaně komunikováno i na jednáních s ministerstvem. MMR prosby praxe nevyslyšelo, naopak ruší i Pražské stavební předpisy. Prosadilo tak úřední, byrokratický přístup, určující požadavky na výstavbu shora, centrálně, ač je to při různorodosti měst a různosti jejich podob a podmínek nesmyslné,“ říká ředitel brněnské KAM-u Michal Sedláček.

Nad návrhem MMR zrušit stavební předpisy se podivují také ostravští urbanisté. „V komunikaci nového stavebního zákona je neustále akcentováno zvýšení rychlosti výstavby, ale nemluví se o kvalitě vystavěného prostředí. Dokonce jediný dokument, který na tuto kvalitu jasnou a srozumitelnou formou cílí – Pražské stavební předpisy –, pozbývá s novým návrhem platnost. Jako by nezáleželo na tom, co budujeme, hlavně že to budujeme rychle. Naopak podobné předpisy by měly mít právo přijmout i další města. Třistatisícovou postindustriální metropoli v případě Ostravy nelze poměřovat stejnou šablonou, jako malou dvoutisícovou obec,“ říká ředitel ostravské MAPPA Ondřej Vysloužil.

Česká republika je mistrem v počtu regulací, razítek a byrokratických předpisů a podle odborníků tomu tak bude i nadále. Průměrně u nás trvá postavit bytový dům 1 163 dní. Jsme na 158. příčce na světě co do rychlosti povolování staveb. „MMR slibuje zkrácení lhůt, během kterých by měly jednotlivé úřady vydat svá rozhodnutí. Tyto lhůty však nejsou nijak vymahatelné a možnost zkrácení celého procesu je tak zanedbatelná,“ uzavírá O. Boháč.

SF/pb